|
|
Osobnost a dílo Jana Nepomuka Poláška (1873-1956)
Chumchal, Jan
Disertační práce se zabývá osobností a dílem J. N. Poláška (1873-1956), významného regionální hudebního skladatele a pedagoga, který podstatnou část svého života prožil ve Valašském Meziříčí. Polášek se v průběhu svého života věnoval tvůrčí činnosti, do které v různé míře prostupovaly prvky valašské lidové kultury. Práce mapuje důležité životní etapy Poláškova života, zmiňuje dětská a školní léta, první kontakty s hudebním vzděláváním, studia na varhanické škole v Brně, přičemž neopomíjí ani setkání s Leošem Janáčkem. Biografická část je zakončena podkapitolou, která se věnuje Poláškovu působení ve Valašském Meziříčí až do jeho smrti v roce 1956. Stěžejní dílo Jana Nepomuka Poláška představuje kompoziční tvorba a jeho hudebně-organizační, pedagogická, publikační a sběratelská činnost. Uvedenými aktivitami a jejich analýzou se zabývá významná část disertační práce. V závěrečné části práce se nachází analýza vybraných Poláškových instrumentálních, vokálně-instrumentálních a vokálních skladeb, na jejichž základě jsou ukázány charakteristické prvky, které se v Poláškově tvorbě vyskytují. V předkládaném textu uvádíme zcela nová zjištění týkající se života a tvůrčích aktivit Jana Nepomuka Poláška, která se opírají o značné množství získaných pramenů. Klíčová slova: Jan Nepomuk Polášek, Valašsko, Valašské...
|
|
|
Sborový zpěv v předškolním věku v prostředí Kühnova dětského sboru
Hrubá, Anna ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Kmentová, Milena (oponent)
Tato práce pojednává o hudebním vývoji dítěte v předškolním věku a o práci na něm, a také o tom jak sborový zpěv k němu přispívá. V teoretické části práce, najdete základní vývojové složky, kterými si dítě v předškolním věku prochází a jak by se nimi mělo pracovat, aby byl vývoj vyvážený. Dále se práce věnuje sborovému zpěvu v předškolním věku, kdo je sbormistr, jaká je jeho role ve sboru a kdo je člen sboru a jak se jím stát. Jednou z hlavních částí práce je pojednání o Kühnůvě dětském sboru, který je jeden z nejlepších sborů v Evropě a mně je velmi blízky. Najdete zde historii sboru a informace o jeho zakladateli, Janu Kühnovi, podle něhož se sbor nazýva. Součástí mé práce, je také současnost sboru a jeho stávající pracovníci a dnešní činnost.
|
|
| |
|
|
Tachovský dětský sbor
Dubská, Klára ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Veverková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá především Tachovským dětským sborem, jeho sbormistry a stručně pojednává také o kultuře tachovského okresu. První část práce je věnována historii hudebního života na Tachovsku od 18. století po současnost. Druhá část je zaměřena na vznik, vývoj a strukturu samotného dětského sboru, která zahrnuje také jeho přípravná oddělení. Prostor je taktéž věnován životopisům dvou hlavních sbormistrů - Josefu Brabencovi a Janě Válové. Dále je v textu podrobně rozebrána kompletní sborová činnost, jež zahrnuje sborová soustředění, zahraniční zájezdy, koncerty a festivaly, úspěchy a diskografii tohoto hudebního tělesa. Stanoveným cílem práce je především zmapovat kompletní historii tohoto souboru, která zahrnuje vše od jeho vzniku až po organizační a manažerskou činnost obou sbormistrů. Většina materiálu nezbytného k napsání této práce byla získána z rozhovorů se sbormistry, z vlastní zkušenosti autorky s tímto souborem a z kronik uložených v archivu Tachovského dětského sboru. Po podrobnějším studiu činnosti, úspěchů a historie TDS lze konstatovat, že tento soubor patří mezi velmi kvalitní sborová tělesa v České republice. KLÍČOVÁ SLOVA Tachov, dětský sbor, Josef Brabenec, sborový zpěv, sbormistr
|
|
| |
|
|
Specifika práce sbormistra ve sboru s lidmi s postižením
Brdičková, Anna ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Veverková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na specifika práce sbormistra ve sboru s lidmi s postižením. První polovina teoretické části práce přináší obecný přehled sbormistrovských kompetencí, rozdělených do tří základních oblastí, které jsou zásadní pro jeho činnost. Druhá polovina teoretické části představuje různé druhy postižení, se kterými se může sbormistr ve své práci setkat, a uvádí nástin specifických potřeb osob při sborovém zpěvu v závislosti na druhu postižení. Praktická část práce prezentuje výzkum vedený formou rozhovorů s osmi sbormistry, kteří měli profesní zkušenost buď s vedením sboru, kde majorita zpěváků měla nějaký druh postižení, nebo měli ve svém sboru integrované osoby s postižením. Analýzou často se opakujících témat ve výpovědích sbormistrů sumarizuje jejich zkušenosti, které mohou být zdrojem inspirace dalším sbormistrům, kteří se setkávají s touto problematikou.
|
|
| |
|
|
Fenomén lotyšských Svátků písní
Skoupá, Kateřina ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá lotyšskými svátky písní figurujícími v lotyšské historii jako významný fenomén započatý v Lotyšsku od roku 1873. Jeho základ je třeba hledat ve sborovém zpěvu, který se na území Lotyšska začal masivně rozvíjet v druhé polovině 19. století. Pravděpodobná je návaznost i na starší tradici zpívání tzv. teicamās dziesmas, které měly podobnou strukturu jako novodobé sbory. Rozvoj sborového zpěvu je spojen s ochranovskými bratrskými školami a učitelskými semináři. Významnou osobou v tomto procesu se stal vedoucí semináře ve Valmieře Jānis Cimze, jehož sbírka Dziesmu rota se stala podnětem pro diskuze zahrnující budoucnost lotyšské kultury z hlediska národní otázky. Ač byla struktura lotyšských svátků písní přejata od pobaltských Němců, už od počátku se v ní promítal prvek určování národní identity. Utváření lotyšské národní identity bylo v počátku v době prvního obrození ovlivněno myšlenkami J. G. Herdera a jeho ideou Volkslied a Volksgeist a je spojeno s lidovou písní. To koresponduje s vlastním sebeurčením Lotyšů jako národa zpěváků. Ve čtyřech historických obdobích, vymezených sociopolitickými změnami na území Lotyšska, se tato idea a silný národní prvek promítají právě na svátcích písní. Zároveň se svátky písní stávají i politickým prostředkem a národní i politické cíle se odráží...
|
host ::
RSS.